Koprovka se šestima jako od maminky

Jako většina egomaniaků žiju sladkým životem, ve kterém se nechávám unášet vlastní úžasností, svou blaženou přítomností osvěžuji životy ostatních, je mi téměř nemožno být ve stejné místnosti ze zrcadlem, aniž bych se stále nepozorovala, jak vypadám, když vykonávám každodenní úkony obyčejných lidí, a ba co více, všechno, co dělám, provádím s dokonalostí sobě vlastní. Proto je skoro nemyslitelné, že by mi kdy něco nešlo, nedejbože, fakt ohromně nešlo. 

Celý příspěvek

Nedělní oběd pro bohy aneb Kuřecí involtini podle Zdéni

Znáte to, taky si říkáte, jak jste úžasní, opíjíte se svou vlastní úchvatností – a v tom uvaříte něco tak fantastickýho, že vaše ego vyletí k nebesům, a vy máte najednou pocit, že samotný Zeus by vám mohl být čističem bot. – Takto v kostce by se dal shrnout můj pocit z nedělního oběda, který má veličina přichystala. Celý příspěvek

Tyjo, já bych si dala něco s krevetama!

Aneb jak ostatní kážou, kuchař skáče. Zvlášť když sama šéfkuchařka má ráda krevety všech chutí a velikostí.

Že to budou nějaké těstoviny, bylo jasné už od okamžiku, kdy Svat řekla, že chce krevety. A že tam k nim přidám chili a limetkovou šťávou a kůru bylo ještě zřejmější, neboť je to má oblíbená kombinace. Česnek na sebe nenechal dlouho čekat a víno jakbysmet. Že to z toho vzniklo jídlo přímo geniální, netřeba dodávat. Jestli si dobře vzpomínám, Svat dokonce prohlásila, že to bylo zatim to nejlepší, co ode mě jedla. Že se to „zatím“ brzo změní, je všem, doufám, jasné!

Celý příspěvek

A Svatka řekla: mám chuť na kaši!

To jsme se takhle domluvily, že když budem obě dvě večer na bytě, že bychom mohly společně povečeřet. Již delší dobu mnou cloumala chuť na rybu, tak jsem mrkla k Jamiemu na web, abych se inspirovala. A vyskočila tam na mě ryba na zelenině – s rajčatama, olivama, kapary, bazalkou – no zkrátka na ničem špatným, tak jsem se začala těšit, jak se nad ní se Sváťou budem blahosklonně rozplývat. Jenže ouvej. Zavolám jí tuto radostnou zprávou, ale Císků mé nadšení neopětovala. A povidá: „Hele, já bych měla hrozně velkou chuť na kaši. Šla by k tomu?” „No nešla,” povidám já. „Tam k tomu je právě ta zelenina.” /A už mě sakra nebaví kopírovat uvozovky, takže nadále budu přímou řeč uvozovat jak tatar anglickýma uvozovkama, hnidopiši prominou./ „A nemohla bys udělat něco s kaší?“ Celý příspěvek