Stokrát ach aneb Trhy na Náplavce

Hele, jako nebudem si tu nic nalhávat, zrovna nepatřím k nejemocionálnějším lidem, kteří kdy pobíhali po tejdle planetě. Jen tak něco mě nedojme, a když už jo, dávám si sakra záležet, aby to na mě nebylo až tak znát. Radost ostatních přijímám s rezervou a vůbec sem nejradši, dyž se děje v mně vzdáleném okolí. Ale každou sobotu, nezvítězí-li ve mně mé jihočeské já a neodtáhne mě zpět do milované rodné třebáně, se mé srdce naplní stoprocentním pocitem blaha (tedy v třeboni se mi plní též, to dá rozum – takže oprava: vlastně každou sobotu se mi plní srdce blahem) a stává se ze mě lidská varianta králíčka azurita, který právě slastně chrní v čerstvě vypraném prádle. A nemá na to vliv nic menšího než farmářské trhy na náplavce.

Sobotní trhy v sobě kombinují několik pro mě zcela jedinečných faktorů: jsou v sobotu (tj. jdu na ně vyspaná – kdo předpokládal, že tam chodím na osmičku, tomu se radostně a od srdce zasměji),

je vždycky překrásné dopoledne (zatím je znám jen v létě a teplém podzimu a již několikrát se mi povedlo přijít z nich s opáleným tričkem či brýlemi – což uznávám, že vzhledem k mé královsky bílé pleti není až tak velký problém), můžu si tam koupit pivo (a ne jedno, chachá!), udělám si krásnou procházku přijatelné délky (z karláku co bych i já kamenem dohodila), užiju si překrásné dopoledne sama se sebou (k nezaplacení!), je to u vltavy (jejíž vůně mi pravidělně připomíná vůni rybníků mé domoviny, ach! – jen ty komáři chybí, kakra!) a hlavně: je tam trilion skvělých stánkařů a farmářů, který prodávaj fantastický věci, takže dádulka se tam potácí a řeší nejedno trilemátko, co zrovna dnes koupit a co se bude vařit celý víkend.

V rámci klasického pracovního týdne jsem nucena si potraviny pořizovat v otřesný a předražený bille či v tescu na národce, kde mi dycky vytečou nervy, protože tam něco najít, to je vopravdu na medajli. Ano, vim, v praze sou i malý farmařský a různý bio obchody a nejsou až tak daleko od mého bydliště, jasný, kámo, všechno registruju, ale vono dyž je člověk nucenej pracovat na konci světa, a než se z toho konce dotáhne do civilizace, ňákej čas to zabere a tydle vobchody holt nemaj až tak working-class-friendly otvíračku. A taky sem trochu lenivá, to uznávám. Proto jsou pro mě sobotní farmářský trhy nepopsatelným vysvobozením. Popadnu košík a jdu si s pani bylinkářkou prohodit pár slov vo bylinkách a vo tom, co je dobrýho dělat se šalvějí, s klukama vod pstruhů si zažertuju vo rybách a jejich zpracování – jako ajsbrejkr stačí říct, že sem z třeboně – a už máme základ pro diskašůn položen. Nakópim čerstvou zeleninu a ovoce, dycky na fleku vymyslim gastroplán na víkend, abych zasytila hladové krky, pokópim novou květenu do vázy a dycky si řeknu, že už příště ale jako vopravdu musim zorganizovat oběd, abych mohla koupit to kukuřičný kuře, kerý tam mám už ňákej ten čásek vyhlídnutý.

A to ani nemluvim vo čerstvých džusech, domácím pečivu a chlebu, zákuscích, dortících, mléčných výrobcích, burgrech z real meat society, olivovým oleji, nakládaných dobrotách, medu, vajíčcích, jéžišmarja, toho je. A navíc ty uzeniny, ehm, masový uzeniny! Nádhera.

Nákup z Náplavky

Nákup z Náplavky

Co všechno ještě se dá koupit na Náplavce.

V zimě je nabídka sice vo něco slabší – ano, je to překvapivé. Wow efekt je o něco menší (nojo, široká nabídka a slunečné počasí dělá svoje), ale dyž si tak jdete, v ruce si pohupujete košíkem a koukáte na ty lidi, co dělaj práci, co je baví, hnedle se musíte žulit jak mládě pandy. – Ještě že už od 16. 2. je náplavka zas v plnym proudu!!

Farmářské trhy na Náplavce

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s